křečci mi chcípli už před X lety. Táta studoval shaolin (kung fu) a vovinam, tak něco málo mě naučil a něco málo jsem pochytil z filmů.
Permalink Odpověď přidal(a) Pátrač na 11.června.2008 v 17:18
Mno jo, křečci... Asi tě už měly plné kecky, tak zaklepali bačkorama. =p
Hm, z filmů... Z filmů se inspiroval i bratr a začal chodit do toho Kung-fu... Vydrželo mu to rok. Ani nevím, jakou měl úroveň. Já bych raději kickbox... Jenže nemám s kým chodit a ono je to přeci jen lepší ve dvou. =)
No je taky fakt, že u kung fu, karate, apod. je zapotřebí ta trpělivost, pže spousta lidí odejte kvůli tomu, že je to nebaví, pže musí neustále dělat totéž dokola.
Jinak kickbox bych řekl, že je něco jako kontaktní karate možná trochu podobné stylu kyokushin, ale na kyokushin to pořád nemá.
Na tréninku jsme trénovali ushiro wazu.
Jak tak ta energie proudí kolem nás, je zajímavý, jaký vyvine pocity uvnitř těla.
Vždy, když mě měl torri chytit kolem pasu přes ruce, zareagoval sem moc brzo a to jen kvůli TOMU pocitu. A když jsem se TEN pocit snažil ignorovat, reagoval sem zas moc pozdě. Zřejmě to chce častěji rozvíjet TEN cit... ale jinak mám aspoň dobrej pocit, že sem NĚCO cejtil... xD
Permalink Odpověď přidal(a) Pátrač na 16.června.2008 v 20:25
No, já to mám, ale jen když mě danná věc opravdu baví. Neumím se tak věnovat věcem jen z povinnosti. Vlastně mám s tím problém i ve škole. Předmět který mě nebaví, prostě vořu na průměr. =) A to bych asi neměla, když mám příští rok maturovat. =D =D X-D